Jdi na obsah Jdi na menu
 


First conditional

 

První kondicionál používáme pro reálné, možné podmínky. Vlastně jím říkáme, co udělám, jestli.... (Jestli bude pršet, zůstaneme doma.)

Vedlejší věta podmínková zde opět nejčastěji používá spojku IF, kterou zde můžeme přeložit jako 'jestli, jestliže, pokud, když'.

Nejčastěji tyto věty mluví o budoucnosti. Hlavní věta tedy bude v budoucím čase. Vedlejší však místo budoucího času používá přítomný.

 

vedlejší podmínková věta
hlavní věta
If it rains tomorrow,
we will stay at home.
přítomný čas
budoucí čas s WILL

If I miss the train, I will be late for school. - Jestli mi ujede vlak, přijdu pozdě do školy. (Možná přijdu pozdě, protože nevím, jestli ten vlak stihnu - je to možné, je to reálné.)
I'll be very happy if you help me. - Budu moc rád, jestli mi pomůžeš. (Nevím, jestli mi pomůžeš, ale možné to je, a pak budu moc rád.)
If he returns tomorrow, we will celebrate. - Jestli se zítra vrátí, budeme oslavovat. (Možná se zítra vrátí a pak bude oslava.)

Hlavní věta zde vždy říká, že daná věc nastane, bude-li splněna podmínka. A protože je to podmínka uskutečnitelná, reálná, možná, je tedy možné že k činnosti v hlavní větě skutečně dojde.